Průvodce
Puncovní značky a ryzost zlata
Na zlatém prstenu bývá vyražena malá značka se zvířecí hlavou a číslicí. Ta říká, kolik zlata ve slitině je a že kus prošel kontrolou Puncovního úřadu. Co přesně které značky znamenají, stanoví zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví, a vyhláška č. 363/2003 Sb.
Co je ryzost
Ryzost je hmotnostní podíl drahého kovu ve slitině v tisícinách. Ryzí kov má ryzost 1000/1000 (§ 5 odst. 1). Prsten s ryzostí 585/1000 tedy obsahuje 585 tisícin zlata, zbytek tvoří jiné kovy.
Zákon zná pět ryzostí zlata, šest ryzostí stříbra a pět ryzostí platiny. Každá má své číslo od 0 výše (§ 5 odst. 1).
| Číslo ryzosti | Zlato | Stříbro | Platina |
|---|---|---|---|
| 0 | 999/1000 | 999/1000 | 999/1000 |
| 1 | 986/1000 | 959/1000 | 950/1000 |
| 2 | 900/1000 | 925/1000 | 900/1000 |
| 3 | 750/1000 | 900/1000 | 850/1000 |
| 4 | 585/1000 | 835/1000 | 800/1000 |
| 5 | 800/1000 |
Ryzosti 375/1000 a 333/1000, které znáte z ceníků výkupu, mezi zákonnými ryzostmi zlata podle § 5 nejsou.
Jak značky vypadají
Vyhláška popisuje každou značku slovy (vyhláška § 1 až 3):
- zlato 999, 986 a 900: hlava orla hledícího vlevo, každá ryzost v jiném obrysu,
- zlato 750: hlava kohouta hledícího vlevo v obrysu nestejnostranného pětiúhelníka,
- zlato 585: hlava labutě hledící vlevo v obrysu protáhlého nepravidelného šestiúhelníka,
- stříbro 999, 959 a 925: hlava kamzíka, stříbro 900, 835 a 800: hlava zajíce,
- platina všech ryzostí: stylizovaná královská koruna.
V každé značce je arabskou číslicí vyznačeno číslo ryzosti, u labutě číslice 4. Malé velké písmeno ve značce říká, které pracoviště Puncovního úřadu ji vyrazilo, například P je Praha. Vyhláška jich vyjmenovává deset (vyhláška § 7 odst. 2).
Obrázky značek tu nekreslíme. Najdete je na stránce Puncovní značky CZ, současné Puncovního úřadu.
Kdy značka chybět smí
Puncovní kontrole nepodléhá zboží o velmi nízké hmotnosti (§ 27 odst. 1 písm. a bod 3). Vyhláška to upřesňuje: nejvýš 0,5 g drahého kovu v jednom kusu u zlata a platiny a 3 g u stříbra (vyhláška § 12). Takový kus musí výrobce nebo obchodník trvanlivě označit číslem ryzosti (§ 28 odst. 1).
Šperk, který jste si koupili v zahraničí pro sebe, k puncovní kontrole předkládat nemusíte. Puncovní úřad to v častých dotazech vysvětluje tím, že zboží, které se neprodává ani nenabízí k prodeji, značku mít nemusí. Ověřit si ho tam můžete nechat.
Za úředně označené se považuje i zboží, které přezkoušel a označil příslušný nezávislý orgán jiného státu Evropské unie, pokud značka srozumitelně vyjadřuje ryzost (§ 50 odst. 2).
Staré zboží
U zlatého starého zboží se za nejnižší zákonnou ryzost považuje 580/1000 (§ 5 odst. 2). Staré zlaté zboží s nižší ryzostí dostává zvláštní značku, písmeno Z na šikmo šrafovaném pozadí, překryté alchymistickým znamením pro zlato (vyhláška § 4 odst. 1). Výrobek ze zlata pod 333/1000 se za zboží z drahého kovu vůbec nepovažuje (§ 3 odst. 2 písm. a).
Než koupíte
- Na zlatém šperku má být puncovní značka. S neoznačeným zbožím z drahých kovů se obchodovat nesmí (§ 38 odst. 1).
- Chtějte doklad. Má na něm být druh zboží, cena, hmotnost a ryzost (§ 39 odst. 2).
- Zlatnictví musí mít váhu, která u zlata váží na 0,05 g (§ 37 odst. 3).
- Na viditelném místě v prodejně mají být vyobrazeny české puncovní značky (§ 39 odst. 3).
Co musí zlatnictví splnit podrobně
Tento text je přehled, není to právní rada. Rozhoduje znění zákona.
Zdroje
- Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů
- Vyhláška č. 363/2003 Sb.
- Puncovní úřad, puncovní značky
- Puncovní úřad, časté dotazy
Přečteno v listopadu 2026.
Tento text je přehled, není to právní rada. Rozhoduje znění zákona.